Proč děti pláčou kvůli maličkostem a proč to není rozmazlenost
Banán se zlomil napůl, dali jste mu špatný hrneček a i ty ponožky nějak divně tlačí. Vaše pětileté dítě se hroutí do zoufalého pláče, jako kdyby to byl konec světa. Stojíte tam a v hlavě Vám víří myšlenky: Co se to děje? To přece není důvod k pláči. Jestli to takhle bude reagovat pořád, co z něj vyroste? A pak ta tichá obava někde uvnitř, kterou neříkáte nahlas a možná je těžké ji přiznat i sama před sebou: Rozmazlila jsem ho? Ne, nerozmazlila a ne, Vaše dítě nepřehání. Pojďme se podívat na to, co se skutečně děje a proč to, co nám může připadat jako maličkost, nemusí být pro dítě ve skutečnosti vůbec malé.
